Plitvice
Podle pověsti jezera vznikla v době velkého sucha, kdy se všichni obyvatelé modlili byť i o jedinou kapku vody. Nad lidem se tehdy slitovala Černá královna a spolu s větrem a hromy přivolala vytoužený déšť. Ten pak trval mnoho dní, dokud se nevytvořila jezera.
Označení Plitvická jezera bylo poprvé použito v roce 1777 knězem Dominikem Vukasovičem. 8. dubna 1949 byl založen národní park na ochranu unikátní kaskády (převýšení 156 m) a v r 1979 byl zařazen do Světového dědictví UNESCO. Do roku 1958 byl pro turisty nedostupný. Poté byl park zpřístupněn turistům. Na jaře 1991 se území parku stalo místem velikonoční krvavé bitvy, prvního vojenského konfliktu, který si vyžádal oběti v rámci Jugoslávské občanské války.
Národní park Plitvicka jezera se nachází na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy Velká a Malá Kapela a Pleševica mezi města Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena a spojena průtoky. Nachází se zde 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel. Rozloha parku je 29 482 ha. Lesy jsou bukové, jedlové, smrkové a tisové. Žijí zde medvědi, lišky, srny a divoká prasata.
Park leží ve vápencové proláklině a neustále mění svou tvářnost narůstáním travertinových hrází, erozí travertinových bloků a dalších vlivů. Ke vzniku teras přispívají hlavně unikátní bakterie, které žijí na terasách v mechu a trávě. Bariéry narůstají dost rychle, asi 3 cm za rok. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Barva jezer se neustále mění od azurové přes jasně zelenou po tmavě modrou nebo šedou. Barva je závislá na množství minerálů a organismů ve vodě, neboť déšť přináší bahno, které se ukládá na dně, a různý úhel dopadu slunečních paprsků působí neuvěřitelné barevné proměny.
Vámi zadaným kritériím neodpovídá žádný záznam.
Vámi zadaným kritériím neodpovídá žádný záznam.
Vámi zadaným kritériím neodpovídá žádný záznam.