Dříve než na tomto strategickém pahorku v roce 1130 vybudoval Fernao Mendes, švagr krále Afonsa Henriquese, opevněnou citadelu, stálo zde několik pevností. Všechny nesly stejné jméno – Brigantia. Uvnitř hradeb dodnes uvidíte hrad Sancha I. z roku 1187 se strážními věžemi a žalářem a pětiboký Domus Municipalis z 12. století vedle kostela Santa Maria. Podle města se nazývá poslední portugalský královský rod, pocházející z levobočka Jana I., od roku 1442 prvního vévody z Bragancy.
Za hradbami citadely koncem 15. století se Braganca rozšířila směrem na západ podél břehů řeky Fervcency.
Z tého doby se dochovala židovská čtvrť v Rua dos Fornos, kde se usadili Židé ze severní Afriky a Španělska a začali se zabývat výrobou hedvábí.
Navzdory královským stykům se město nikdy nezbavilo odloučenosti, protože braganští panovníci dávali přednosti Vile Vicosa. Obchod ožívá až dnes, díky investicím vracejících se emigrantů a dokončení dálnice z Porta do Španělska. U příležitosti tisíciletého výročí založení města byla v roce 1996 otevřena nová katedrála – další znamení obrody. Blízko staré katedrály v centru se nachází krytá tržnice, kde jsou k dostání různé lahůdky, od uzené šunky po alheiras (kuřecí párky).
Museum Abade de Bacal
Toto museum nese jméno bacalského opata (1865-1947), věhlasného učence, jehož závěry ze zkoumání historie a zvyků regionu, včetně židovských styků, byly publikovány v jedenácti svazcích.
Skvostem mezi obrazy je Umučení sv.Ignáce, nepodepsaný triptich ze 16. století. Návštěvníky lákají také akvarely od Aurélie de Sousové (1865-1922), včetně impresionistického A Sombra (Ve stínu).